Úprava dialogů
Práce úpravce
Dobrý úpravce textu má být pracovník vysoce kvalifikovaný a specializovaný. Jeho profese vyžaduje široké vzdělání, aspoň pasivní znalost jazyků, z kterých se text upravuje (zvláště, vychází-li jen z hrubého překladu), a literární schopnosti. Výsledkem jeho práce je dialogový scénář, nové umělecké dílo v jazyce, do něhož se film převádí, věrně odpovídající ideově uměleckým záměrům originálu a řešící současně všechny problémy dabingové transakce do češtiny.
Stává se, že úpravce film i překládá. Tím je zaručena umělecká jednota filmu. Ať úpravce vychází z vlastního překladu, či z překladu jiného pracovníka, jde v konečném výsledku o nejnáročnější a nejtěžší druh dabingové práce. Dobrou praxi může úpravce získat jen několikaletou zkušeností. Dále musí mít slušné cítění pro jazyk a rytmus řeči. Musí mít schopnosti vnímat originální dílo v celé umělecké hodnotě a ideové souvislosti, musí mít znalosti psychologické, aby mohl správně interpretovat novým dialogem duševní pochody jednotlivých postav, projevující se v dramatických situacích filmu. Úpravce dialogu musí být slovesným tvůrcem ve své rodné řeči s bohatou zásobou slov, která často vyjadřují totéž. Výběr zcela určitého výrazu z několika synonym je velice důležitý pro vyjádření jemného odstínu ve smyslu, nebo významu dialogu.
Konečný dialog odpovídá originálu nejen počtem slabik, ale také vnitřním rytmem, důrazem a gesty, přízvukem apod. Nový dialog musí být charakteristický pro příslušnou postavu, její národní charakter, zaměstnání, vzdělání a pro dramatickou situaci, v níž se nachází.
Úpravce je také vázán optickou podobou původní interpretace dialogu. Musí české věty vystavět tak, aby je český herec mohl synchronně vložit do úst herce na plátně. Visuální tvar dialogu je tedy pevně, nezměnitelně dán. Česká slova musejí zapadnout do formy, určené původním hercem, jako jednotlivé kostky do předepsaných políček mosaikové skládačky.
Úpravce má právo požadovat od překladatele obsažný, po všech stránkách srozumitelný překlad s vysvětlením nářečních odchylek, popřípadě s návrhy několika variant. Musí v řeči, do níž dílo převádí, dokonale vyjádřit charakterističnost, emotivnost, dramatičnost a celkovou polohu originálu. Musí najít řešení pro převod všech jazykových zvláštností, idiomů, přísloví atd.
Současně s filmem na obraze běží časový kód (TC), podle kterého se všichni orientují. Tento "time code record" je vlastně základ celé převratnosti kontinuálního dabingu. Překlad úpravce nejprve nakóduje, což znamená, že se každé replice (větě), ale i dechům a různým hereckým reakcím přiřadí kód, na kterém replika zazní. Herci, režisér i zvukař tedy vědí dopředu, kdy která věta začíná a případně i končí.
Do textu je také třeba napsat, kdy ve filmu herec říká repliku mimo obraz - to označí zkratkou (MO) - a kdy přechází do obrazu - na což se používá zkratka (VO). V kvalitní úpravě jsou též vyznačeny a nakódovány veškeré nonverbální reakce a projevy jako dechy, heky, smích, kašlání, kýchnutí a všechny věci, které souvisejí s hereckým projevem a které nemůže dabér dopředu předvídat.
Úprava musí také vyznačovat pauzy ve větách (...). Označují se repliky, či ty jejich části, které jsou ve výsledku zkresleny - například tím, že je divák slyší z telefonu, megafonu, televize, rádia, vysílačky nebo jsou halené - například v tunelu, katakombách apod.
Tyto zkreslené části se vyznačují tak, že se napíší kurzívou, a do textu se napíše upozornění pro zvukaře - např. (vys.) nebo (meg.) nebo (hal.).
Je nutné zmínit se o tom, že všechny výrazy, jména apod., která se vylovují stejně jako v původní řeči, úpravce píše do textu foneticky, to znamená, že vyznačuje výslovnost. To je důležité zejména proto, že se musí tato výslovnost sjednotit. Dabéři totiž namlouvají film po skupinkách a není v silách režiséra, aby si všechny tyto věci pamatoval. To samé platí i o tykání a vykání mezi jednotlivými postavami. Například angličtina tyto věci nevyznačuje, a proto se tvůrci českého znění při zpracování těchto významných detailů musí řídit citem. Každý může mít na věc odlišný názor, a tak hlavně proto se tykání a vykání sjednocuje již při úpravě dialogů.
V případech, kdy ve filmu hovoří více herců současně, píší se do textu zkratky, upozorňující na tuto skutečnost všechny zúčastněné, např. (přes).
Je také nezbytné ověřování místopisných názvů, historiografie i faktografie. V těchto případech úpravcům i režisérům pomáhají nejen různé slovníky a encyklopedie, ale v poslední době i Internet.
Průměrný celovečerní film má dialogy, které jsou napsány třiceti pěti tisíci písmen, které je nezbytné upravit. Přitom se často dabují i filmy, které obsahují i trojnásobek znaků.
Kvalitní práce úpravce dokáže zkrátit samotné natáčení jediného filmu často o několik hodin což se odráží na výši rozpočtu. Úprava samotná se odevzdává do studia vytištěná zhruba den před natáčením. Zde si ji přebírá většinou režisér (pokud zadavatel nepožaduje odevzdání úpravy dramaturgii), který si ještě před natáčením v textu dělá poslední korektury.
Upravený text obdrží ještě před natáčením herci, kteří budou dabovat hlavní role, aby se mohli připravit co nejlépe. V dobře sehraném týmu tedy funguje toto předávání mezi hlavními složkami celé výroby, a to překladatelem, úpravcem, režisérem a herci. Čím méně je tato souhra dokonalá, tím více do ní musí zasahovat produkční a zachovávat si tak kontrolu nad celým procesem.
Ukázka úpravy překladu - film "Pianistka"
| Matka | 03 17 | Dobrý večer. |
| Erika | 03 20 | (dech) Dobrý večer. |
| Matka | 03 22 | Ty už jsi doma? To jsem ráda! |
| Erika | 03 24 | Ale mami... |
| Matka | 03 25 | Tak lehko mě neodbydeš! |
| Erika | 03 27 | Nech mě, mami, jsem strašně unavená. |
| Matka | 03 29 | Ó, jistě, tohle ti věřím. - Student ti odešel před třemi hodinami. - Můžeš mi laskavě říct, kde jsi se celou tu dobu courala? |
| Erika | 03 36 | Mami, prosím tě! |
| Matka | 03 37 | Ne, - nikam nepůjdeš. Napřed mi řekni, kde jsi byla! - Ne! |
| Erika | 03 44 | Byla jsem prostě venku. - Osm hodin jsem strávila v té své kleci, - potřebovala jsem se trochu projít. |
| Matka | 03 50 | Tři hodiny? |
| Erika | 03 51 | Přesně tak! - (dechy) |
| Matka | 03 59 | (dech) |
| Matka | 04 10 | Cha! - No prosím! - To jsem si mohla myslet! - Kde je vkladní knížka? - Á. - Deset tisíc?! - Ty jsi se asi úplně zbláznila! |
| Erika | 04 39 | Kde je můj tmavě šedý kostým? |
| Matka | 04 42 | To nevím. |
| Erika | 04 46 | Dej to sem! |
| Matka | 04 46 | Ne! - Ne. - Auu! |
| Erika | 04 54 | Mrcho! |
| Andreas | 04 56 | Na ten pořad si pamatuju. - Ten pán chtěl, aby byli lidé pokutováni, když jejich pes vykoná potřebu na chodníku. |
| Zdravotnice | 05 03 | To je fakt! - Ale nejvíc mě namíchnul tím, když říkal, že se má se ženami zacházet jako s nižšími tvory. |
| Andreas | 05 09 | Ukliďte to. |
| Pacient | 05 10 | Mohli byste toho nechat, prosím? |
| Zdravotnice | 05 12 | Nemusíte to poslouchat. S vámi se nikdo nebaví. |
| Pacient | 05 15 | Díky za radu, milá dámo, ale tomu se nedá utéct. |
| Andreas | 05 19 | Už vás to nebolí? |
| Pacient | 05 21 | Je to lepší, díky. Spíš mě ze sestry rozbolela hlava. |
| Zdravotnice | 05 25 | Ano? To jste si měl rozmyslet dřív, než jste začal říkat takovéhle věci. |
| Andreas | 05 29 | To už stačí, nechte toho. |
| Zdravotnice | 05 31 | Všichni jste stejní. I vy, doktore. Když jste sám, chcete mě vzít na večeři, ale před ostatními se chováte jako hulvát. A to mě na vás mrzí. |
| Zdravotnice | 05 41 | Doktore? |
| Andreas | 05 42 | Sbohem. |
| Zdravotnice | 05 45 | Kde je doprčic ta Veronika? |
| Sekretářka | 05 58 | Haló? - Ne, paní Dupontová tu dnes nebyla. |
| Pacient | 06 03 | Tak co jsem dlužen za tu parádu, slečno? |
| Pacient | 06 14 | Zdravíčko, Pijére. |
| Klezkowski | 06 17 | To jsem rád, že vás vidím. Co uděláme s tím večerním vystoupením? |
| Pacient | 06 21 | Co by? Nemůžeme to přece jen tak zrušit, ne? |
| Klezkowski | 06 25 | Ne, ne, ne. Tak jsem to nemyslel, ale říkal jsem si, jestli byste nechtěl, aby za vás někdo zaskočil. |
| Pacient | 06 30 | A kdo? Žán Mišel? Vsadil bych se, že už vám kvůli tomu volal, že se nepletu? |
| Klezkowski | 06 37 | Poslyšte, nechci přilévat olej do ohně. Jestli se na to cítíte, večer je váš a hotovo. Už o tom nemusíme mluvit. |
| Matka | 05 26 | Aby ti ruka upadla. - Uhodit vlastní matku! - Stejně byly moc křiklavé. Ve svém věku už si nemůžeš všechno dovolit. |
| Erika | 05 41 | Budeš už zticha, ty semetriko? - Nestačilo ti, žes je roztrhala? Chtěla bych... |
| Matka | 05 47 | Co? - Bojíš se to říct? - Ale já moc dobře vím, co bys chtěla. - Jednou z toho rozčilování dostanu srdeční záchvat. - Jestli mě chceš zabít, tak do mě kopej! |
| Erika | 05 59 | Nech toho, mami, vždyt' nevíš, co říkáš. |
